Budíček časný, počasí nádherné, teplota nízká. Naši sestavu doplnil ráno ještě Adam. Po vydatné snídani, naložení věcí do auta, obléknutí všeho možného, nezbytných foto se náš peloton opět dal do pohybu. Většině účastníků to činilo evidentně problém, profil prvního kilometru nebyl zrovna přátelský. Po vystoupání na Blatenský vrch a odložení všeho možného nás dle profilu trati čekalo již jen klesání. Krátká zastávka na Rýžovně, osádka doprovodného vozidla kontroluje stav Adama. U Blatenského příkopu opouštíme asfalt, k hospodě na Božím Daru přijedeme po Ježíškové cestě z té správné strany. Na odbočce do Německa se pole dělí na vrchaře a kávičky. Zde je třeba poznamenat, že se jedná o bezprecedentní porušení kázně a svévolné opuštění vytýčení trasy, navíc bez dosažení vrcholu. Jak se poději ukázalo, nebylo dosaženo ani vrcholu náhradního. Vrchaři ve složení Jura, Laďa, Karel, Martin a Adam s většími či menšími problémy pokořili nejvyšší vrch německé strany Krušných hor, stoupání z(ne)příjemnil nekonečný průvod německých veteránů (aut). Cestou zpět na místo srazu s kávičkama na kruháči nad Božím Darem je na protějším svahu jasně vidět skupina cyklistů, která jak počtem, tak barvou oblečení celkem odpovídá naší skupině a stoupá poměrně svižně kolem Neklidu. Tak jsme si řekli, co udělá chvíle odpočinku a káva a vydali se je stíhat. Jak se za chvilku ukázalo, jednalo se o jinou skupinu a Jana nebyla ani ten vedoucí cyklista, kde oblečení souhlasilo téměř dokonale. Naši stoupali kupodivu za námi a divili se, kam tak uháníme. Zde jsme trestuhodně minuli i náhradní vrcholový cíl - Klínovec. Škoda, že není zaznamenáno Jirkovo vysvětlování výhod této „drobné“ odbočky Pavle, určitě by vešlo do dějin vysoké diplomacie. Následný parádní sjezd traverzem přes sjezdovky byl přerušen na chvíli u Meluzíny. Adam, kterému došlo již na Fichtbergu, již bojoval s každým i sebemenším kopečkem a Dana se ho ujala jako doprovodné vozidlo. Nekonečný asfaltový sjezd jsme pro vychutnání několikrát přerušili, definitivně až na nádvoří Horního hradu. Po klobáskách a intervenci majitele hradu jsme přispěli na opravu ve formě vstupenky, což reprezentovalo vylézt mimo jiné i na hradní věž. Opět se našly nějaké odpočívající kávičky. S ohledem na stav některých cyklistů a vidinou grilovačky byla zvolena náhradní trasa – co nejrychleji do cíle. Tato vidina byla tak silná, že jsme minuli i některé zajímavé alternativy přes Velas nebo MTB a dorazili po asfaltu v různých skupinkách poměrně brzo do cíle. Dana poskytovala morální i nutriční podporu v té době již značně vytuhlému Adamovi a snažila se ho dostat nějakým způsobem do cíle. To se jí nakonec za pomoci dědy i podařilo. Její ztráta v cíli byla přesto kupodivu minimální. Následovalo mytí kol i těl, konečně došlo i na grilovačku, Dana během asi 10 minut upekla dort (netuším jak), kávičky, sluníčko, teplo, shledání s Dádou a svými věcmi, pohoda Ujeto 70 km
Nastoupáno : spíš naklesáno
Žádné komentáře:
Okomentovat