čtvrtek 29. července 2010

Sobota 24.7. 2010

Účast : Láďa, Jana, Jirka, Pavla, Jura, Karel, Míla, Dana, Martin, Adam


Podpůrný tým : Dáda, Jana, Renger.

Nová Role – sobota start, neděle cíl.


Předpověď počasí opět zklamala – naštěstí. Pomalu se stává tradicí, že rosničkáři po parném týdnu na náš cyklovíkend pesimistickými předpovědmi nějaké to ochlazení a déšť nakonec přivolají, a Vary nebyly výjimkou. Naštěstí nebylo výrazné (Horní Blatná 9 st., Přebuz 3,6 st C) Déšť po páteční noci a sobotním ránu dal cca v 10.00 pokoj, a tak jen lehce posunul sobotní start. Všichni účastníci dorazili ukázněně již v pátek večer, posezení při vínku a pivku bylo přesunuto do kuchyně, grilování odloženo na neurčito. Sobotní trasa až na drobné výjimky souhlasí s plánovanou, celý potenciál trasy nebyl využit především kvůli stálé hrozbě vydatného deště, která se nakonec nenaplnila. Do Smolných Pecí jsme statečně šlapali asfalt místo příjemné lesní pasáže kolem kolejí, lesní úsek kolem zámečku Favorit jsme vyměnili za přenášení rozestavěného mostu přes rozvodněný potok, koupání v Přebuzském jezírku bylo odloženo z důvodu nízkých teplot, prohlídku fabrik nahradilo veselé lepení Mílova kola a sběr borůvek. Podle očekávání v programu zůstaly obě hospody, ta v Přebuzi opět nezklamala. Oblast Přebuzi a Jelení opět nádherná, rozvodněné potoky dávaly krajině zas trochu divočejší ráz. Našli se i tací, kteří tuto etapu hodnotili jako jednu z nejhezčích v celé historii cyklotour. Adrenalinová záležitost, bohužel jen z pohledu diváka, nás čekala na mostě do Smolných Pecí. Již ráno bylo jasné že hladina Rolavy jde nezadržitelně nahoru a údaje o průtoku z internetu to jenom potvrzovaly. Tak jak se cesta místy přibližovala k řece, bylo jasné, že tolik vody tudy teče jednou za rok. U odbočky na Smolné Pece už jsem to nevydržel a zajel se kochat divokým proudem alespoň z mostu. Pozorovali jsme projíždějící vodáky a za chvíli dojel i Mílův potomek a předvedl nám jak se to dělá, když se to umí. I nějaké slovo s námi prohodil. Kdyby to chtěl člověk zorganizovat, tak se to nepodaří. Nakonec té vody teklo 19,5 m3, standardní průtok v létě je cca 0,5 m3. Ještě dlouho mě bude mrzet, že se nepodařilo zorganizovat ranní splutí řeky, která teče za zahradou, dvě pálavy v pohotovosti a plný barák vodáků. Asi už stárneme. Na druhou stranu je jasné, že tato akce by asi posunula už tak poměrně pozdní příjezd do Horní Blatné. Počasí se během dne výrazně vylepšilo, i sluníčko se objevilo. Zvlněnou náhorní rovinu z Jelení do Horní Blatné někteří vnímavější jedinci označovali za kopce a postrádali předchozí upozornění. Do Karlova rezidence v Horní Blatné jsme dorazili s mírným zpožděním, a bylo jasné, že podpůrný tým (asi hlavně Dáda) nezahálel. Kdo měl štěstí a dokázal se vtlačit do pořadníku na sprchu si užil svůj talíř guláše čistý a voňavý, věřím že nakonec vyšlo na každého. Celá chalupa příjemně vytopená, večer probíhal opět uvnitř, částečně v pokoji, částečně v kuchyni. Jednu chvíli se dokonce podařilo soustředit skoro všechny účastníky ve vánoční společenské místnosti v přízemí. Bohužel chvíli před tím, než nastal hromadný přesun na lůžka. Ubytování opět luxusní, každý na vlastní posteli. Pokud je mi známo, všichni se shledali se svými věcmi, které Dáda společně s Janou převezly auty z Nové Role.

Ujeto 60 km

Převýšení 1500 m

Neděle 25.7.2010

Budíček časný, počasí nádherné, teplota nízká. Naši sestavu doplnil ráno ještě Adam. Po vydatné snídani, naložení věcí do auta, obléknutí všeho možného, nezbytných foto se náš peloton opět dal do pohybu. Většině účastníků to činilo evidentně problém, profil prvního kilometru nebyl zrovna přátelský. Po vystoupání na Blatenský vrch a odložení všeho možného nás dle profilu trati čekalo již jen klesání. Krátká zastávka na Rýžovně, osádka doprovodného vozidla kontroluje stav Adama. U Blatenského příkopu opouštíme asfalt, k hospodě na Božím Daru přijedeme po Ježíškové cestě z té správné strany. Na odbočce do Německa se pole dělí na vrchaře a kávičky. Zde je třeba poznamenat, že se jedná o bezprecedentní porušení kázně a svévolné opuštění vytýčení trasy, navíc bez dosažení vrcholu. Jak se poději ukázalo, nebylo dosaženo ani vrcholu náhradního. Vrchaři ve složení Jura, Laďa, Karel, Martin a Adam s většími či menšími problémy pokořili nejvyšší vrch německé strany Krušných hor, stoupání z(ne)příjemnil nekonečný průvod německých veteránů (aut). Cestou zpět na místo srazu s kávičkama na kruháči nad Božím Darem je na protějším svahu jasně vidět skupina cyklistů, která jak počtem, tak barvou oblečení celkem odpovídá naší skupině a stoupá poměrně svižně kolem Neklidu. Tak jsme si řekli, co udělá chvíle odpočinku a káva a vydali se je stíhat. Jak se za chvilku ukázalo, jednalo se o jinou skupinu a Jana nebyla ani ten vedoucí cyklista, kde oblečení souhlasilo téměř dokonale. Naši stoupali kupodivu za námi a divili se, kam tak uháníme. Zde jsme trestuhodně minuli i náhradní vrcholový cíl - Klínovec. Škoda, že není zaznamenáno Jirkovo vysvětlování výhod této „drobné“ odbočky Pavle, určitě by vešlo do dějin vysoké diplomacie. Následný parádní sjezd traverzem přes sjezdovky byl přerušen na chvíli u Meluzíny. Adam, kterému došlo již na Fichtbergu, již bojoval s každým i sebemenším kopečkem a Dana se ho ujala jako doprovodné vozidlo. Nekonečný asfaltový sjezd jsme pro vychutnání několikrát přerušili, definitivně až na nádvoří Horního hradu. Po klobáskách a intervenci majitele hradu jsme přispěli na opravu ve formě vstupenky, což reprezentovalo vylézt mimo jiné i na hradní věž. Opět se našly nějaké odpočívající kávičky. S ohledem na stav některých cyklistů a vidinou grilovačky byla zvolena náhradní trasa – co nejrychleji do cíle. Tato vidina byla tak silná, že jsme minuli i některé zajímavé alternativy přes Velas nebo MTB a dorazili po asfaltu v různých skupinkách poměrně brzo do cíle. Dana poskytovala morální i nutriční podporu v té době již značně vytuhlému Adamovi a snažila se ho dostat nějakým způsobem do cíle. To se jí nakonec za pomoci dědy i podařilo. Její ztráta v cíli byla přesto kupodivu minimální. Následovalo mytí kol i těl, konečně došlo i na grilovačku, Dana během asi 10 minut upekla dort (netuším jak), kávičky, sluníčko, teplo, shledání s Dádou a svými věcmi, pohoda


Ujeto 70 km

Nastoupáno : spíš naklesáno